Proč? Proto!

Můj svět je práce s energií. Když se jí věnuji, zářím a mé okolí rozkvétá.

 

 

Už jsem si vyzkoušela jaké to je, když zapomínám a nevěnuji se dostatečně sama sobě.

On si toho člověk obvykle nevšimne hned. Ale ve chvíli, kdy si uvědomuje, že radost ze života není taková, že barvy světa jsou tak zvláštně vybledlé a lidé okolo něj jsou divně shrbení, pak mu to dojde. Zjišťuje, že je jinde než chce být a jinde než si myslel, že opravdu je. Ještě ze setrvačnosti dojíždí nějakou etapu, určité rozpoložení ve kterém existoval. Ale současně se cítí divně. Uvnitř tuší, že se něco děje a neví,      co to je. CO SE TO DĚJE? A PROČ?

Ono často to PROČ není důležité. Ono možná není důležité ani to CO. Ale na čem záleží je to, jak se v tom cítíš a jak se cítit chceš.

Ptáš se sám/sama sebe co opravdu chceš? Kam směřuješ? Kde chceš být? Čím chceš být?

Cítíš ve svém životě a konání lehkost? Nebo je to těžké? A to, co cítíš, je to skutečně Tvoje?

Co Ti na to všechno odpovídá Tvé tělo? Kde jsi většinu času – v hlavě nebo v srdci?

Odkud děláš svá rozhodnutí? Koho za sebe necháváš rozhodovat? Převzal/a jsi za sebe odpovědnost?

Já Ti nedám odpovědi. Ty totiž už všechno víš. Jen se v tom někdy ztrácíš – v běžném denním stereotypu, při práci, péči o domácnost, při výchově dětí, s partnerem nebo bez něj…  Často si nedopřejeme dost prostoru, abychom se zastavili, poodstoupili od všeho a nahlédli do sebe. Často je dění okolo nás důležitější než to, co se děje uvnitř. Zapomínáme na sebe. Ale když se na chvíli zastavíš, soustředíš se na svůj dech, podíváš se do těla a prodýcháš si ho od konečků prstů na nohou, postupuješ nahoru až do hlavy…

Už to zkoušíš? Cítíš to? Co se děje s tělem? A co s myšlenkami? Pozoruj to. Nic nedělej, jen dýchej a sleduj, co to dělá. Nehodnoť.

Jsi to TY. To, co cítíš je Tvá bytost. Dokonalá bytost, která se dokonalá již narodila a věděla všechno. Stále jsi ta dokonalá bytost plná světla. A také plná informací. V každé buňce Tvého těla je informace. Spousta informací! Tělo ví. Tělo s námi hovoří. Dává nám v průběhu života jasné signály a my ho průběžně umlčujeme. „Pšššt, buď zticha a neruš! Já teď potřebuji tohle, tak proč mě zastavuješ?“

A co takhle? „Ahoj mé tělo, zdravím Tě, jak se dnes máš?“

Jestli Ti dává smysl to, o čem mluvím, pak jsi tu správně. Jestli Ti to moc smyslu nedává, pak jsi tu také správně :-), jen se tu znovu objevíš s odstupem času.

Jsem tu proto, abych Ti pomohla najít cestu ke svému tělu.

 

Já vím, že ho znáš z pohledu do zrcadla. Ale to je jako když se díváš na obrázek – placaté. Se mnou ho můžeš důkladně prozkoumat, osahat si ho, „zmapovat“. Zjistit, co cítí, když se nějakým způsobem dotkneš. Navnímat, co říká, když se ho na něco zeptáš. Naučíš se komunikovat se svým tělem a propojíš ho se svojí duší. Patří totiž k sobě. Duše a tělo. Dva v jednom. Společně. Jen takhle jsou dostatečně silní.

Jestli to chceš zažít, ozvi se a domluvíme si termín. Jsem tu pro Tebe.

 

Provázím na cestě poznávání vlastního těla a jeho prožitků.

Vytvářím bezpečný prostor, ve kterém se můžeš cítit a být sama sebou.

 

Dopřeješ si čas soustředit se sama na sebe a vypustíš všechny zatěžující myšlenky z hlavy?

Lokalita mého působení je Praha.

Máte-li jakýkoli dotaz (ženo i muži), jsem vám k dispozici na telefonním čísle: 603 215 203.